Otto František Babler

Otto František Babler
Otto František Babler
Narození	26. ledna 1901; Zenica ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. února 1984 (ve věku 83 let); Olomouc ; Československo
Povolání	knihovník, spisovatel, překladatel, básník, vydavatel, romanista, bibliofil a literární historik
Témata	knihovna, romanistika, překlad a bibliofilie
Ocenění	Cena města Olomouce (1998)
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Otto František Babler (26. ledna 1901 Zenica, dnešní Bosna a Hercegovina – 24. února 1984 Olomouc), původním jménem Otto Franjo Babler, byl český překladatel, spisovatel, básník, literární historik, knihovník, kulturní publicista a polyglot.

Životopis

Otec pocházel z německo-slovinské rodiny, matka byla Češka. Babler vychodil obecnou školu v Prijedoru a v Sarajevu,^[1] poté studoval na reálném srbochorvatském gymnáziu v Sarajevu.^[2] V roce 1915 se jako válečný běženec s matkou dostává na Moravu^[3] a dokončuje své středoškolské vzdělání na německém reálném gymnáziu v Olomouci, na němž maturoval v roce 1919.^[2]

V roce 1928 (12.9.1928 v Tasově okr. Velká Bíteš za svědka mu byl Jakub Deml) se oženil a natrvalo přestěhoval do Samotišek pod Svatým Kopečkem u Olomouce, kde je na jeho počest pojmenováno náměstí.

Je jedním z nejplodnějších českých překladatelů (asi 4 000 překladů). Překládal ze slovinštiny, srbocharvátštiny, bulharštiny, ruštiny, němčiny, angličtiny, francouzštiny a italštiny a z češtiny do němčiny i angličtiny. Centrem jeho pozornosti byla spiritualistická, náboženská a folkloristická tvorba. V letech 1926–1946 vydával edici Hlasy, v níž v bibliofilské úpravě uváděl své překlady Rilkeho, Blakeho, Claudela, Bubera a dalších.^[2]

V letech 1935–48 byl knihovníkem Obchodní komory v Olomouci, v letech 1948–1956 knihovníkem Univerzitní knihovny. Mimo to v letech 1946–56 vedl na obnovené olomoucké univerzitě cvičení ze srbochorvatštiny. Od roku 1956 žil jako nezávislý spisovatel. Bablerovým životním dílem je překlad Dantovy Božské komedie,^[1]^[4]^[5] který přeložil společně s Janem Zahradníčkem.^[2]^[6] Vysoko ceněn je také jeho překlad Máchova Máje do němčiny.

Ukázka

První čtyři sloky prvého zpěvu prvního oddílu Božské komedie – Pekla:

I. Peklo Zpěv prvý

1 Kde v půli život náš je se svou poutí,

2 procházet bylo mi tak temným lesem,

3 že pravý směr jsem nemoh' uhodnouti

4 Ach, trudno líčit ona místa, kde jsem

5 probloudil ten hvozd divý, drsný, tmavý,

6 že na to dosud vzpomínám jen s děsem.

7 Snad ani smrt tak hořce neotráví

8 Však dospěl jsem tam k všeho dobra středu,

9 a proto vypovím vše bez obavy.

10 Jak jsem tam vešel, říci nedovedu,

11 neboť mi sen v těch místech oči sklížil,

12 až pravá cesta zmizela mi vpředu.

Dílo

Vlastní

Jak jsem překládal Havrana, 1931

Překlady

z němčiny

Abraham a Sancta Clara: Výrobce papíru (výbor ze sbírky kázání Etwas für Alle; Mor. Ostrava, Otto F. Babler, R. Michalik, Antonín J. Schmidt a synové, Pokorný a spol., 1931)
Immanuel Kant: O svazu národů (1924)
Christoph Martin Wieland: Kámen mudrců (1927)
Achim von Arnim: Devět balad (ze sb. Des Knaben Wunderhorn – Chlapcův kouzelný roh)
Martin Buber: Chasidské povídky (1937)
Daniel von Czepko, Angelus Silesius: Průpovědi poutníků cherubínských (1938)
Angelus Silesius: Poutník cherubínský (1941)

z angličtiny

William Shakespeare: Král Lear
William Blake: Snoubení nebe s peklem (1931)
Edgar Allan Poe: Havran (The Raven, 1930)
Sinclair Lewis: Mantrap (1931)

z francouzštiny

Gustav Flaubert: Legenda o sv. Juliánu Pohostinném (1927)
Pověsti sladké Francie
Paul Claudel: Svaté obrázky z Čech, Krystal Olomouc (1945), ilustrace Antonín Marek Machourek

ze staré franštiny

Kejklíř matky Boží: Starofrancouzská legenda (1924)

z italštiny

Giovanni Boccaccio: Život Dantův
František z Assisi: Píseň bratra Slunce (Il Cantico di Frate Sole, 1936)
Dante Alighieri: Božská komedie (1952, s Janem Zahradníčkem)

ze srbochorvatštiny

Travnická kronika (1958)

z latiny

Ve svátek svatého Cyrila a Metoděje (In festo SS. Cyrilli et Methodii, 1937, ilustroval Vojmír Vokolek)

z dalších jazyků

Legendy ukrajinské
Srbské legendy
Ethiopské legendy
Jeníček usmrkanec: Bretoňská národní píseň (Praha 1929, Picka)
Marie po poli kráčela... sbírka lidové mystiky (1927)
Estonské hádanky. Venkov 31, 1936, 102, s. 12.
Estonské národní hádanky. Venkov 21, 1926, 73. s. 8.
Finské národní hádanky. Venkov 24, 1929, 216, s. 9.

překlady z češtiny do němčiny

Josef Čapek: Geschichten vom Hündchen und vom Kätzchen (O pejskovi a kočičce, 1958)
Karel Hynek Mácha: Máj

překlady z češtiny do angličtiny

František Halas: Old Women (Staré ženy, 1935)

Reference

↑ ^a ^b Lexikon české literatury 1, Praha : Academia 1985, s. 107
↑ ^a ^b ^c ^d Jiří Hanuš: Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století; CDK, Brno 2005, ISBN 80-7325-029-2 (str. 10)
↑ Archivovaná kopie. sck.sdruk.cz [online]. [cit. 2008-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
↑ Archivovaná kopie. www.obecprekladatelu.cz [online]. [cit. 2011-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-15.
↑ http://sck.sdruk.cz/record?id=^{[nedostupný zdroj]}
↑ Podíl komunistickým režimem krutě pronásledovaného Zahradníčka zůstal nejprve zcela utajen, později Babler snižoval zásluhy již zesnulého Zahradníčka a tvrdil, že provedl pouze nepříliš významné opravy textu. Zachovaná kopie Zahradníčkových oprav ovšem ukazuje něco jiného. Odborníci, kteří je posuzovali (František Křelina, Bedřich Fučík, Jan Vladislav, Jan Zábrana), se shodli na tom, že Zahradníčkův podíl byl zásadního charakteru. Jan Vladislav ve svém posudku napsal: „Zahradníčkovy úpravy hleděly vytvořit z Bablerova značně zastaralého textu text živý, modernější a dramatičtější (...) do značné míry přispěl i k projasnění smyslu Dantovy skladby.“; viz Radovan Zejda: Byl básníkem! Život a dílo Jana Zahradníčka, Sursum 2004, ISBN 80-7323-077-1, str. 191-193

Literatura

HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.
PUTNA, Martin C. Česká katolická literatura v kontextech : 1918-1945. Praha: Torst, 2010. 1390 s. ISBN 978-80-721-5391-6.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7.

Externí odkazy

Osoba Otto František Babler ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otto František Babler

Otto František Babler na Literární mapě německy píšících autorů z Moravy a Slezska
Medailon na stránkách Obce překladatelů s podrobným seznamem překladů
Slovník českých knihovníků
Článek k výročí úmrtí O. F. Bablera
Bablerův překlad Božské komedie
Otto František Babler v Biografický slovník českých zemí

[rfr1-1] Lexikon české literatury 1, Praha : Academia 1985, s. 107

[Hanuš_2005-2] Jiří Hanuš: Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století; CDK, Brno 2005, ISBN 80-7325-029-2 (str. 10)

[3] Archivovaná kopie. sck.sdruk.cz [online]. [cit. 2008-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.

[4] Archivovaná kopie. www.obecprekladatelu.cz [online]. [cit. 2011-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-15.

[5] ttp://sck.sdruk.cz/record?id=^{[nedostupný zdroj]}

[6] Podíl komunistickým režimem krutě pronásledovaného Zahradníčka zůstal nejprve zcela utajen, později Babler snižoval zásluhy již zesnulého Zahradníčka a tvrdil, že provedl pouze nepříliš významné opravy textu. Zachovaná kopie Zahradníčkových oprav ovšem ukazuje něco jiného. Odborníci, kteří je posuzovali (František Křelina, Bedřich Fučík, Jan Vladislav, Jan Zábrana), se shodli na tom, že Zahradníčkův podíl byl zásadního charakteru. Jan Vladislav ve svém posudku napsal: „Zahradníčkovy úpravy hleděly vytvořit z Bablerova značně zastaralého textu text živý, modernější a dramatičtější (...) do značné míry přispěl i k projasnění smyslu Dantovy skladby.“; viz Radovan Zejda: Byl básníkem! Život a dílo Jana Zahradníčka, Sursum 2004, ISBN 80-7323-077-1, str. 191-193

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]